#7 Můj nejtrapnější zážitek

Další téma z blogerské výzvy od Verunky mi dává celkem zabrat. Ve svém dosavadním životě jsem si zažila určitě dost trapasů nebo chvil, kterých bych se raději nezúčastnila. Mám ale jednu vlastnost, kterou by člověk označil za výhodu – nepamatuju si moc dobře zlé věci, které se mi přihodily –  to včetně trapasů. Když už si zapamatuju něco zlého, jsou to jen útržky a vědomí toho, že mi to ublížilo, ale detaily si nevybavím. Někdy by bylo celkem fajn vše nezapomínat, ale přijímám to tak, jak to je.

Banner od Verunky

Z tohoto důvodu mě toto téma pěkně potrápilo. Nemůžu Vám zde napsat svůj nejtrapnější zážitek – nepamatuju si to. Taky se neberu moc vážně, takže když se něco stane, směju se sama sobě

Takový trapas ale může zamávat s duší člověka – obzvlášť, když je jeho dušička křehčí a člověk je v choulostivém věku – pubertě. Tam může sebemenší trapas nebo nedorozumění znamenat konec světa

Naštěstí, čím jsme starší, tím si takové věci méně zabíráme a bereme je spíše s úsměvem. 

No, ale napíšu Vám zde pár úsměvných příhod.

Pojďme spolu cestovat časem

Když se společně přesuneme do minulosti, do doby, kdy jsem chodila na ZŠ, zažila jsem jednu chvíli, která mi nebyla moc příjemná, ale protože (jak jsem už psala výše) si nepamatuju podrobnosti, nevím, jak k tomu došlo. 

Byli jsme se spolužáky na lyžáku a jeden večer zamkli mě a jednoho mého spolužáka do pokoje a odmítali nás pustit ven dokud si nedáme pusu. Vzpomínám si, že čekali zbytečně. 😀

Otočíme pomyslně s Obracečem času (předmět z knih Harry Potter) o pár otáček a dostaneme se o pár let dál, kdy jsem chodila na výšku. Byly prázdniny, slunce prosvítilo letní dny a já, s pár přáteli, jela na několik dní na Vranovskou přehradu

Ubytování měl zařídit jeden kamarád, který tvrdil, že tam má známého a mohli bychom přespávat u něj v chatě. Pochopitelně za finanční hotovost. Přivedl nás k hezké chatce. Zvláštní to začalo být ve chvíli, kdy nás jeho známý všechny vedl dolů podél chatky a ukázal nám něco jako sklep. Nebyly tam dveře, voda, elektrika, ale za to tam byla tuna prachu a stavebního materiálu

I když se nám optimisticky snažil vysvětlit, že když to tam vyklidíme a zútulníme, bude to paráda – neuspěl a my si narychlo sehnali ubytování v jiné chatce, která byla kousek lesem od této a bylo tam nádherné molo a výhled na přehradu. Kamarád nám chtěl tehdy dokázat, že to není tak zlé, tak zůstal v původním ubytování. Chodil se k nám jen sprchovat, na záchod a občas pořádně vyspat. 😀

No a na závěr ještě jednu malou příhodu, kterou můj manžel (Olda) označil za trapas, ale já se tomu jen směju. Je to o pár let zpět, kdy jsme šli v noci od přátel z druhého konce města a já byla trochu “společensky unavená”. Ovšem má “únava” se projevovala hyperaktivitou, takže mě Olda musel celou cestu držet za tašku, protože jsem pobíhala na všechny možné strany a obdivovala svět kolem sebe. Nakonec jsem se na našem sídlišti rozhodla hrát si na veverku, vylezla jsem na strom, zahákla se rukama a nohama za větev a vysela tam

Na druhý den, když jsem se na ten strom dívala, nechápala jsem, jak se mi tam podařilo vylézt. A nechápu to dodnes. 😀

Tak, to jsou mé úsměvné chvilky, které bych ale neoznačila za trapasy, protože podle mě je trapas situace, kdy pak nechcete vystrčit nos z domova. A to si nepamatuju. 🙂 A co Vy a Vaše trapasy nebo úsměvné situace? Podělíte se s námi o ně? 🙂

Mějte se andělsky!

S Láskou Vaše Sába

XoXo

Photo by @photoodimm

You may also like

1
Komentujte

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
trackback

[…] Články účastníků výzvy:Andělské pohlazení […]