About

Spoustu blogerů upozorňuje na to, že by člověk o sobě neměl moc říkat svým čtenářům. Já se ale i tak rozhodla více se Vám představit, protože téma, kterému se můj blog bude hlavně věnovat, je krásné a do jisté míry intimní. A pokud si chci získat Vaši důvěru, náklonnost a tzv. Vás rozpovídat (což se mi na Fb nedaří tak, jak bych si přála), je zapotřebí, abyste měli jasnější představu o tom, kdo Vám články píše. Takže…

Pocházím z obyčejné ateistické rodiny (i když do jisté míry věřili, že něco mezi nebem a zemí existuje), a mezi své tři starší sestry jsem přišla v roce 1991 – babinec, co? 😉 Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu v Kroměříži a pokračovala na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně oborem Porodní asistentka, který jsem ovšem ve druhém ročníku ukončila, neboť jsem otěhotněla a byla jsem vedena, jako ,rizikovka´. Ovšem někdy po druhém měsíci těhotenství jsem samovolně potratila. No i takový umí být život, když Vás potřebuje na místo, kam byste se jinak nedostali. Nemyslete si ale, že to pro mě bylo jednoduché, nebo že jsem si to hned dokázala odůvodnit. Byla jsem nešťastná a do nebes jsem zrovna nevyslala slova nejhezčí. Ovšem pak mi dokázali, proč to tak mělo být. Andělé a osud mě zaváli do Domova pro seniory se Zvláštním Režimem pro klienty s Alzheimerovou chorobou, kde jsem pracovala pět let. Žádná práce není lehká, ale jsem vděčná, že jsem mohla prožívat dva životní mezníky – narození a smrt. Ovšem při hledání práce pro mého manžela jsem narazila po noční směně na nabídku práce, kterou jsem si jako malá sedmiletá holčička vysnila a po důkladných pohovorech/konkurzech nyní pracuji, jako terapeutka/masérka ve zdejších Ajurvédských lázních a jsem za to velice vděčná a šťastná. Když jsem pracovala v Domově pro seniory, dali jsme se dohromady s mým nynějším manželem, se kterým se známe od mých 14ti let, ale vhodný čas ,dát to dohromady´přišel až v roce 2013 a v roce 2015 jsme se vzali. Řeknu Vám, je to ten největší dárek za to všechno, čím jsem si musela v životě projít, abych byla taková, jaká jsem.

No ale teď k tomu mému duchovnímu životu a zkušenostem, které mě vedou k tvrzení, že andělé a (pro některé z Vás) mystické bytosti existují.

Vždy jsem věděla, že každý máme svého Strážného anděla a že andělské bytosti existují. Když jsem byla malá, vídala jsem světýlka, duchy, hýbaly se předměty a zažívala jsem zvláštní věci. Asi jako každé dítě, které ještě není pohlceno společenským vzorcem chování. Nečekaně mi to nikdo nevěřil a já se naučila o svých zážitcích a zkušenostech pomlčet a nesvěřovat se. Pravidelně mě každý den navštěvovala krásná světelná bytost, která mě konejšila, když jsem byla smutná nebo jsem měla strach z neznáma. Když mi byli 3 měsíce, měla jsem dospěláckou žloutenku (nevím jak to) a o nějaký rok později jsem jako jedna z mála přežila černý kašel. A věřte mi, na to, že jsem byla tak malá, si moc dobře pamatuji všechno.

V zimě roku 1996, když mi bylo 5 let, jsme se s rodiči vraceli na horský hotel za mými sestrami. Byla krásná zima. Všude byl nádherný bílý sníh, krásné zmrzlé rampouchy cinkaly na větvích smrků a borovic, ale bohužel cesta na horský hotel byla dlouhá, strmá a pokrytá ledem. Uprostřed stoupání, na jediné rovince z celé cesty v lese, ovšem stála stará škodovka a řidič dával na kola sněhové řetězy. Mí rodiče vyšli z auta a šli zjistit, co se stalo. Auto ale na ledu začalo pomalinku klouzat i se mnou směrem ke srázu. Uslyšela jsem jemný hlásek, který na mě naléhal ,,Zatáhni za tu páku mezi sedadly!” Jako pětiletá jsem neměla tušení, co to je, ale uposlechla jsem. Auto vydalo zvláštní zvuk, jak se snažilo zastavit na zmrzlé cestě, ale i tak se klouzalo dál ke srázu. Ovšem ten zvuk upoutal pozornost mých rodičů, můj otec dohonil auto, naskočil do něj a sešlápnutím brzdového pedálu auto zastavil. Nikdo nechápal, jak mě napadlo zatáhnout za ruční brzdu, když ani nevím, co to je. To můj Anděl strážný mi poradil, co mám dělat.

V roce 2002 nás můj otec opustil a já dostala velice vysoké horečky, které ani náš rtuťový teploměr už nezměřil (42°C). Má máma tehdy chtěla po otci, aby dojel a odvezl nás do nemocnice. Jeho odpověď v telefonu ovšem zabolela. Nedojede, však já to už nějak zvládnu. Tehdy jsem slyšela zase ten konejšivý hlas, který mě ubezpečoval v tom, ať se nebojím, že ještě zdaleka nenastal můj čas.

Rok na to (2003) začal bláznivý čas. Stěhování, rozvod rodičů, mámino zhoršení zdravotního stavu. Abych tohle vše ve zdraví jako 12ti leté dítě přežila, začala jsem sama doma cvičit jógu, i když jsem o ní nikdy dřív neslyšela a učila se sama meditovat.

Na přelomu roku 2003 a 2004 se mi poprvé samovolně podařilo astrálně vycestovat ze svého těla. Tehdy mě má máma a sestra nemohly dobrých 20 minut vzbudit. Návrat byl celkem bolestivý, protože jsem při návratu do svého těla sebou škubla dozadu a udeřila se hlavou o podlahu. Od té doby jsem cítila mámin strach vždy, když jsem šla meditovat. Začala jsem také vykládat mariášové karty a pracovat s malým kyvadélkem. Klienty mi byli mí kamarádi a rodina, která to ale vážně nebrala.

V roce 2006, když mi bylo 15 let, jsem s kartami a kyvadlem přestala pracovat, protože mě mé okolí mělo za blázna a někteří kamarádi se mi za to smáli. Zůstala jsem jen u meditací a jógy.

V roce 2012 jsem se ovšem duchovnu začala opět více věnovat. Nastoupila jsem do Domova pro seniory, kde jsem potkala spoustu úžasných a zajímavých lidí. Čarodějnici, která viděla duše zaseklé na zemi, dokázala se nacítit na člověka a kresbou mu sdělit, kde má jaký problém a jakou bylinu na to použít. Silnou šamanku, která dokáže léčit Kristovou energií, má všechny stupně Reiky i Šambaly, dokáže človíčka nasměrovat správným směrem a je na úplně jiné úrovni než kdokoliv jiný z nás. Úžasné léčitelky plné Lásky, které léčí energií Šambala, přátelskou a zároveň tajemnou kartářku, která úžasně vykládá tarotové karty. Ženu, která dokázala ostatním zjistit podrobnosti o minulém životě tím, že se do nich vracela. A spoustu ostatních spolupracovníků, co o duchovnu věděli, věřili, zažili, a nebo měli ve své rodině někoho, kdo komunikuje s mimozemskými bytostmi. Díky těmto úžasným lidem jsem porozuměla spoustě věcem a mohla se více ponořit do oblasti duchovna. V takovém zařízení se pochopitelně velmi často na nočních potkáte s duchem či jinou bytostí. 🙂

V červenci 2013 jsem začala chodit se svým manželem, který se také zabývá duchovnem, Runovou magií, Wiccou a který mě v mém rozvoji plně podporoval a podporuje doposud. Pochopitelně podporuji i já jeho.

V únoru 2014 jsem se začala naplno věnovat výkladu Andělskými kartami a komunikaci s anděly. Podařilo se mi opět navázat kontakt s mým Strážným andělem a bylo mi umožněné setkání v meditaci. Byl to krásný a hřejivý pocit. Zanedlouho se mi také podařilo zjistit jeho jméno. Za nějaký čas jsem se začala také věnovat práci s kyvadlem, které mi hodně pomohlo a pomáhá v komunikaci s anděly. Začala jsem se věnovat také Energetické kresbě Archandělů, Andělů a Strážných andělů. Vpustila jsem si anděly do svého života a nechala se jimi vést.

Dne 15.10.2014 jsem absolvovala kurz ,,Andělské srdce” a zasvěcení do Andělské energie v centru Péče o duši v Kroměříži.

Věřte, že se mi v životě udály i hodně zlé a škaredé věci, které ovšem nechci konkrétně zmiňovat, ale se kterými se potýká mnoho žen a málokterá najde odvahu a sílu se postavit a ubránit.

Nyní vykládám Andělské karty, karty Andělská terapie a Andělské tarotové karty, pracuji s kyvadlem z Růženínu a z Lapis lazuli, které také využívám ke komunikaci s anděly, zjišťování minulých životů a očistě prostor/bytů/domů. Dále se věnuji Energetické kresbě Archandělů, Andělů a Strážných Andělů. Léčím Andělskou energií – léčení fyzického těla, harmonizace psychiky, podpora v životních situacích, uzdravení vztahů a pomoc při odpuštění, léčení a harmonizace čaker, očista těla, očista prostor, odvádění cizích energií a bytostí, tvoření Andělských předmětů.

Tak doufám, že jsem Vám aspoň nějak přiblížila sama sebe. 🙂

S Láskou Vaše

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na